Loňský rok byl a zatím i letošní rok je víceméně ve znamení vzpomínek na cesty minulé, kterých jsme zažili naštěstí požehnaně. Ano, „doba covidová“. Tak budeme na tohle období nejspíš vzpomínat za pár let. Díky nabídce barterové spolupráce s e-shopem Tiskařík se některé velmi vzdálené vzpomínky opět připomněly a zůstaly zvěčněny na fotoobraze doma na zdi. Celkem dobrý způsob, jak si nyní připomenout, že život kdysi býval jiný, svobodnější, a člověk to bral jako samozřejmost a ani si toho nevážil. Na druhou stranu naše situace, kdy jsem doma se dvěma malými dětmi, by asi byla téměř totožná, i kdyby se covid neobjevil. A vlastně jsem za to ráda. Dost rozjímání a zpět k tématu mého blogu. Cestování – v tomto ohledu bylo léto 2020 vlastně takovou příjemnou pauzou mezi lockdowny, kdy si člověk připadal trochu jako dřív. Snad bude i letošní léto podobně příznivé i pro cestování za hranice. Nakročeno máme dobře. Díky výše zmíněné spolupráci mám ještě větší motivaci zveřejnit článek o naší loňské dovolené v Německu u Lužických jezer, kam jsme se vydali s kamarády a dětmi kempovat do velkého rodinného kempu k jezeru Senftenberger See.

Se spřátelenými rodinkami s podobně starými dětmi se cestuje nejlépe, to víme. O starších dětech člověk neví, protože se spolu zabaví, a rodiče mají relativní klídek. U nás to bylo složitější s mladším – tehdy desetiměsíčním – a nechodícím Jonášem, ale to je život, a nakonec to šlo dobře. Vydali jsme se v plné polní kempovací s koly a Croozerem na sever do Německa do kempovacího ráje Familienparku Senftenberger See. Z Prahy je to ještě relativně dobře dostupná lokalita – necelé tři hodiny jízdy, pokud jde vše hladce.

Familienpark Senftenberger See leží na břehu stejnojmenného jezera v prostředí borovicového háje. Právě prostředí borovic a lehké prašné půdy nebylo úplně ideální pro lezoucí dítě. Jemný prach se víří a i starší děti a naše nohy byly stále pokryté jemnou hnědou vrstvičkou. To bych považovala za jedinou nevýhodu tohoto kempu. Kemp byl vzhledem k epidemiologické situaci zaplněn hlavně Němci, kteří poctivě nosili roušky. My jsme si v ČR zase v létě rychle odvykli na jejich nošení, tak jsme byli malinko překvapeni, že tady to ještě stále jede. To jsme ještě vůbec netušili, co přijde v září.

Zázemí obrovského kempu bylo na velice slušné úrovni. Umývárky byly kromě mužů a žen oddělené i pro děti do 3 let a děti starší, a i přes celkově velikou obsazenost kempu vše dobře fungovalo a netvořily se větší fronty. Sprchy byly na žetony zakoupené v hlavní recepci kempu, pro děti nebyly žetony potřeba. V umývárce pro mimina měli super vany ve tvaru lodí umístěné na stolech, což tedy velice ocenil nejen nejmladší Jonáš, ale i tříleťáci. Místnost na mytí nádobí mi připadala jako úžasná věc. Asi je to standard podobných kempovacích zařízení, ale jsme zatím v rodinném kempování začátečníci, takže pro nás samá pozitivní překvapení.

Nedaleko našich stanů meli svou centrálu mladí členové nějaké církve, kteří pořádali zdarma zábavné programy pro děti. Občas nás štvalo, když jsme naháněli děti na kutě a „pánbíčkáři“ ještě pořád vyhrávali hlasitou hudbu, ale jinak byli docela milí, a i přes jazykovou bariéru nás zvali na svá vystoupení. Pro děti je v kempu několik hřišť, dokonce i velká vnitřní herna, kterou jsme využili poslední den, kdy pršelo. Při procházce kempem můžete potkat maskota – modrou žábu – která rozdává dětem bonbóny. My jí potkali na korbě náklaďáku, odkud za znění hlasité disco hudby rozhazovala pytlíčky se žužu na všechny strany. Děti měly veliký zážitek :-).

Nejlepší na poloze celého kempu je jezero a přilehlá písčitá pláž s pozvolným vstupem do krásně čisté vody. Sem tam se našel i strom a mohli jsme si dát deky do stínu. Kamarád měl s sebou paddleboard, tak jsme si ho všichni, včetně dětí, vyzkoušeli. Kousek od kempové pláže byl i menší dětský aquapark s atrakcemi přímo v jezeře. Při hlavní cestě na pláž je občertvení, restaurace a součástí kempu je i obchod s potravinami.

Čas lze tedy smysluplně strávit jak za plotem kempu, tak i mimo něj. My jsme pěstovali cykloturistiku. Okolo celého jezera vede pěkná asfaltová cyklostezka. Cesta je po rovině, takže i začínající dětští cyklisté si to užívali. Po cestě jsou kiosky s občertvením a zmrzlinou a cyklostezka vede městečkem Senftenberg, kde jsme se zastavili v pizzerii na oběd.

Cyklostezka je vhodná i pro in-line bruslaře, takže mi stálo za to kvůli jedné vyjížďce nacpat do narvaného auta ještě své in-lajny :-). Byla to fajn změna.

Jezer je v této oblasti nespočet. Vyrazili jsme ještě na výlet okolo jezer Geierswalder See a Sedlitzer See ke krásné ikonické rozhledně Rezavý hřebík (Rostiger nagel). Opravdu nevídaný kus oceli. Výhledy do okolí byly fascinující. Bylo ten den zrovna opravdu parno a my byli neskonale vděční za občertvení a WC hned u rozhledny. Pro fanoušky vodního lyžování lze např. ve vesnici Geierswalde – Lejno zapůjčit vodní lyže.

Jeden den jsme trochu uhnuli od velkých jezer na jih a vydali se do vesničky Hohenbocka, a i to byla přijemná vyjížďka zakočená v restauraci.

Abych naši dovolenou u německých Lužických jezer shrnula: povedla se :-). Lužická jezera nabízí opravdu nepřeberné množství možností pro aktivní dovolenou. Jezera jsou zároveň parádní na koupání a relax na pláži. Familienpark Senftenberger See a přilehlé okolí mohu vřele doporučit.