Hola potřetí!

Předem upozorňuji, že část tohoto reportu nebude pro slabší povahy, komu by vadilo trochu naturálních zážitků, ať přeskočí čtvrtý odstavec. Jak tak koukám, docela jsem se rozepsala. Člověk má čas při té spoustě přesunů ťukat texty do mobilu (dokud se mu nezačne dělat špatně z věčných serpentin).

Po návratu z treku jsme strávili jedno odpoledne a noc v Huarazu. V prádelně nám vyprali 5kg špinavého oblečení za asi 240 Kč a na další den v 11:00 jsme si bukli autobus do Limy, odkud bychom chtěli rovnou pokračovat nočním autobusem do jednoho z nejvíce turistických míst na zemi – bájného inckého města Cuzca vzdáleného asi 1 100 km od Limy a ležícího v Andách ve výšce cca 3 400 m. Je to základna k výletu na Machu Picchu, které zná úplně každý a nikdo ho při návštěvě Peru nesmí vynechat, stejně jako my. Počet návštěvníků na den tu mají omezen na 2 500, a proto je dobré koupit lístek předem. Prý za návštěvu rozhodně stojí. Byli bychom vůbec v Peru, kdybychom neviděli Machu Picchu?

DSC_0501
výhled do pustiny z okénka autobusu

Cesta pěkným autobusem z Huarazu do Limy odsýpala rychle, bohužel jsme na konci strávili v Limě 2 hodiny v zácpě a doba cesty se tím pádem vyšplhala na 9 hodin. Už jen při pohledu z autobusu je Lima obří mraveniště hemžících se lidí, různých dopravních prostředků a psů. Na zvláštní atmosféře jí přidává to, že v tomto zimním období je pořád zahalená v mlžném oparu a slunce tu tím pádem skoro není vidět. To je způsobeno blízkostí Pacifiku a srážením vlhkosti nad studeným oceánským proudem. Na konci naší cesty to tu snad taky trochu projdeme. Bus nás vyhodil naproti národnímu fotbalovému stadionu a ten zvenku vypadá moc pěkně, aby ne, když tu fotbal tak milují. Měli jsme štěstí a narazili jsme tu na autobusovou společnost, která za hodinu vypravovala autobus do Cuzca za 80 solů na osobu (640 Kč), byla to tedy třída economico, tzn. ta nejhorší s nejmenší možností sklopení sedadel. Odjezd ve 21:30 a slibovali příjezd druhý den ve 3 odpoledne, vše bylo ale nakonec jinak. Stihli jsme tu přes Wi-Fi zamluvit hostel v Cuzcu (Mamma Hostal) za 500 Kč na noc pro dva v pokoji.

DSC_0510
neočekávaná zastávka po cestě ve výšce cca 4600 metrů

Pozn. Pokud jste slabší povahy, tento odstavec přeskočte.

Autobus byl plný místních a byli jsme tu jen my dva bílí „gringos“. Cesta na jih po panamerické dálnici plynula rychle a většinu jsme přes noc v hodně stísněných polohách částečně prospali. Pak se bus začal šplhat do vnitrozemí do hor přes vysoké průsmyky i ve výšce 4 600 m. To špatně působilo na holčičky sedící s matkami vedle nás, takže ty od té doby pořád zvracely a začala se projevovat i blízkost autobusového wc. Bylo nám z toho smradu zle. Utrpení trvalo asi 15 hodin, matky používaly každá stále jeden stejný pytlík, který dcery postupně naplňovaly. Ani je při neočekávané, asi půlhodinové zastávce kvůli opravě silnice, nevzaly na vzduch a moc se jim nezdálo moje stále více otevřené okénko. No, byl to děs, málem jsem to taky neudržela. Kromě této neplánované zastávky byla jen jedna pauza na oběd v restauraci, kdy už nás honem rychle hnali po jídle zpět do busu, aniž jsme si stihli koupit vodu. Přesedli jsme si naštěstí na uvolněná místa dál od téměř nonstop zvracejících holčiček, paní před námi ale také evidentně nebylo dobře. Do toho tu pouštějí filmy, které jsou hrozně moc nahlas a jeden pouštějí dokonce podruhé, neeeeee! Ke konci už nemáme co pít, byla to krize a nekonečná cesta zamořeným autobusem.Cesta Lima – Cuzco nakonec trvala 22 hodin a příjezdový čas byl tedy 19:30 už za tmy. Takže jsme s 1,5 hodinovou pauzou v Limě strávili 31 hodin v autobuse. Na tento zážitek určitě nezapomeneme. Ponaučení pro příště: na dlouhé a noční přejezdy si připlatíme a objednáme lepší třídu autobusu (tento ji bohužel ani nenabízel, takže jsme neměli na výběr) s lépe polohovatelnými sedadly, kde snad budou turisté s odolnými žaludky. Bohužel na mě ta cesta asi zanechala stopu. Další den ráno se cítím slabá, nemám chuť k jídlu a objevuje se průjem. K snídani do sebe silou vůle tlačím sladké pečivo, čerstvou pomerančovou šťávu a čaj z koky. Vše končí tím, že v 11 dopoledne zvracím na ulici Cuzca a úplně zmožená ulehám do postele s místními antibiotiky. Konečně jsme ocenili to, že tu mají lékárnu na každém rohu. Pak už je trochu líp a mému uličnímu extempore se smějeme, dost krutej, ale taky zážitek. Co by to bylo za cestu bez střevních komplikací? U mě to bývá pravidlem a až se divím, že můj žaludek vydržel celých 18 dní.

DSC_0512
náměstí Plaza de Armas v Cuzcu

Cuzco má asi 350 000 obyvatel a působí čistým dojmem a snad se tu ani tolik nepráší. Centrum je malebné, středověké, protkané sítí úzkých dlážděných uliček. Je to nejdéle stále osídlené město v jižní Americe a opravdu má z kulturního hlediska mnoho co nabídnout. Město samo, i okolní region, se pyšní bohatými pozůstatky zejména na dobu Inků, ale i na dobu po příchodu Španělů. Vše tu odkazuje na indiány. Atmosféru to tu má neskutečnou!

Cuzco je samozřejmě také extrémně turistické a tím pádem i dražší, nabízí ale nespočet kvalitních služeb pro turisty (restaurace, kavárny, obchody se suvenýry apod.). Náš hostel patří k levnějším, a proto se v pokojích netopí a je v nich chladno, i když přes den je to venku na tričko a kraťasy. Je tu ale čisto a majitelka = mamma tu má sprchu s horkou vodou (dobře funguje jen první den, proto po návratu z Machu Picchu budeme měnit hostel) a mluví pomalu zřetelně španělsky, že jí dokonce rozumíme.

Po dvou hodinách v posteli mi prášky zabraly, otrnulo mi a vyrazili jsme prozkoumat uličky Cuzca a narazili jsme i na prodej lístků na Machu Picchu. Chceme lístky včetně výstupu na jednu z hor, ale ta, co bychom rádi, je až do srpna (!!!) vyprodaná. Kupujeme lístky s výstupem na tu druhou. Jeden takto rozšířený lístek vyjde na 145,5 solů tzn. na asi 1 165 Kč – inu jedna z nejznámějších památek na světe. Určitě to bude stát za to! Na radu průvodce Lonely planet navštěvujeme muzeum Inků. Docela zajímavá expozice rozhodně stojí za 80 Kč na osobu – mají tu dokonce i mumie.

Předchozí článek: Alpamayo trek v Perú

Následující článek: Machu Picchu a Posvátné údolí Inků

fotogalerie z cesty ZDE

 

Reklamy