Oáza Huacachina a Islas Ballestas

Dva měsíce utekly jako voda, léto je za námi a my se vracíme ze zimy na jižní polokouli do českého babího léta, i když počasí asi vezeme spíše deštivé. Popravdě jsme sice byli v jižní Americe v zimě, vždycky to ale nebylo znát. Téměř denně jsme měli slunečné počasí. Ano, počasí bylo rozhodně celou dobu na naší straně. Vždy záleželo na konkrétním místě, ale v životě jsme asi nezažili tak stabilní a suché počasí. Pokračujeme tedy v cestě na sever do Limy s několika zastávkami.

Vrátili jsme se z výstupu na vrchol Chachani (6075m), který se stal rozhodně jedním z nejlepších a zároveň nejnáročnějších zážitků na cestě, a proto si ho opravdu ceníme. Strávili jsme poslední noc v příjemné Arequipě a podařilo se nám koupit na 7:30 ráno další den lístky na autobus do města Ica, ležícího na severu zase o něco blíže Limě. Lístky byly poněkud dražší (80 solů os./640 Kč), ale cesta trvala 12 hodin, sedačky byly pohodlné a v ceně byla snídaně i oběd na palubě. Takže o něco lepší autobus než náš Student agency. Zpočátku jsme se cítila jako v letadle, když na obrazovkách pustili bezpečnostní pokyny. Jediná nevýhoda je, že filmy tu pouští nahlas a občas jsou to hrozné braky a ve většině hraje Adam Sandler, nějak ho tu milují… Naštěstí dávali alespoň film Teorie všeho, sice ve španělštině s téměř neviditelnými anglickými titulky, ale i tak to bylo fajn.

Jedeme jsme většinou podél rozbouřeného Pacifiku, poté do vnitrozemí přes město Nazca (slavné pro své mystické obrazce v poušti) a v 19:30 už za tmy jsme přijíždíme rozlámaní do města Ica. Hned bereme taxi na hlavní náměstí a nedaleko něj se ubytováváme v nic moc hostalu za 60 solů/noc (480 Kč). Ica nám není moc sympatická. Není tu žádná pěší zóna a náměstí je plné aut a je tu strašný hluk, auta troubí a lidi pořvávají. Navíc máme problém najít tu nějaký podnik na večeři.

Proč jsme v Ica? Město leží v poušti a 5 km odsud se nachází oáza – vesnice Huacachina – ležící kolem jezírka uprostřed ohromných písečných dun. Ráno tam jedeme taxíkem, je to docela hezké místo, ale protože nechceme provozovat místní turistickou atrakci sandboarding (sjíždění dun na prkně), dlouho se nezdržujeme. Do 12:00 je check out, což je pro nás ideální.

Míříme dál na sever do města Pisco a máme štěstí, že přicházíme na autobusový terminál těsně před odjezdem autobusu. Do Pisca je to 1,5 hodiny a ve 14:00 už sedíme v Piscu na obědovém menu a ochutnáváme rybí speciality (jsme u Pacifiku). Poprvé máme jako předkrm specialitu jménem ceviche (naložené ryby a plody moře v limetkové sťávě), je to opravdu dobré.

V Piscu se vyrábí stejnojmenná místní vínovice, kterou jsme několikrát okusili v super drinku Pisco sour (Pisco s limetkovou šťávou a cukrem), ale nikde jsme neobjevili obchůdek s tímto alkoholem. Bydlíme v pěkném hostalu a na další den už máme zaplacený výlet na ostrovy Islas Ballestas, kde by měli být k vidění lvouni, tučňáci a spousta ptáků, těží se tu totiž ptačí trus tzv. guáno.

Hned po příjezdu do Pisca nás na náměstí odchytil týpek, který nám prodal zájezd (50 solů/os.), domluvil hostal za 50 solů/noc. (400 Kč) a zavedl nás do restaurace na obědové menu za 10 solů os. (80 Kč). Poslední dny, už není síla na porovnávání, obcházení cestovek, hostelů a restaurací.

Odpoledne trochu prozkoumáváme Pisco, mají tu klidnou pěší zónu. V roce 2007 město postihlo silné zemětřesení, jehož epicentrum bylo prý dost blízko. Cestou k oceánu, která je asi 2 km dlouhá, sledujeme pozůstatky této katastrofy (místy chybějící zástavba nebo úplně nové budovy). Probíhá poslední zálohování fotek a videí na internetu a bukujeme jsme si čtyřhvězdičkový dost luxusní hotel v Amsterdamu. Důvod je jasný: nabízejí zdarma dopravu z a na letiště a leží od letiště kousek. Cena na noc sice 1800 Kč na pokoj, ale když bychom jeli do levnějšího hostelu blíže centru a další den ráno zpět na letiště, musíme platit 30 euro na osobu za dopravu (lítačka na dva dny), takže by to celé vyšlo ještě dráž. Tentokrát radši dospíme jet leg v pohodlné posteli, centrum Amstru podruhé oželíme a využijeme hotelový bazén na relax před návratem do reality.

1 (45) — Islas Ballestas – ostrov pokrytý ptáky

Další den ráno jsme v 7 před cestovkou. Klasika, přes půl hodiny čekáme, tady se fakt nevyplácí chodit včas…Poté už ale spokojenost, jedeme organizovaně lodí (a není jich tu málo) okolo mystické rytiny v pouštním podloží až na ostrovy Islas Ballestas. Loď jede rychle a oceán je docela rozbouřený. Je to tak 40 minut jízdy. Na ostrovech je neskutečné množství různých ptáků, už víme, že guáno slušně zapáchá. Vidíme na dálku na skalách pochodovat tučňáky Humboldtovy a hlavně je tu spoustu lvounů, kteří se vyvalují na skalách a několikrát je máme opravdu blízko, paráda!