Jak už jste jistě zaznamenali po přečtení předchozích článků o Maroku, započali jsme naši cestu po této zajímavé a nečekaně exotické zemi v Marrákeši, kde jsme si půjčili auto (černé Renault Clio) a vyrazili jsme na téměř pětidenní roadtrip na jih od Marrákeše. Plán jsme měli ambiciózní – pobýt v poušti i u oceánu. V následujícím článku a jeho pokračování se dozvíte, zda se nám ho podařilo proměnit ve skutečnost.

Vybaveni automapou Maroka volíme směr jihovýchod od Marrákeše a hned první kilometry vedou klikatě do kopce. Musíme překonat pohoří Atlas, které se na druhý týden našeho pobytu má stát naším útočištěm. Silnice se nám zdají nečekaně kvalitní, provoz mimo město klidný.

dsc_0071
výhled z Aït Benhaddou

Po zastávce na čaj a oběd sjíždíme z hor a pomalu se přibližujeme prvnímu cíli našeho roadtripu, kterým je pevnost, tzv. kasba,  Aït Benhaddou. Tady je bohužel silnice v rekonstrukci, a tak nás čeká kus cesty v prachu po provizorní cestě. Kasba je pod ochranou UNESCO a mnozí ji jistě poznávají, jelikož se zde natáčelo mnoho známých filmů, např. Lawrence z Arábie či Gladiátor. Místo je neskutečně fotogenické. Projděte se úzkými uličkami kasby, vyšplhejte až do nejvyšších míst a užijte si výhledy na okolní palmy a kamenitou poušť zvanou hammada.  Je možné koupit zde suvenýry či si dát něco k snědku.

Odpoledne pokračujeme východním směrem, projíždíme skrz oázu Skoura a poté oblastí pěstování růží a prodejem výrobků z nich. V obchůdku po cestě kupujeme růžovou vodu, ale netušíme, k čemu je dobrá, zkrátka suvenýr. Dnešní dlouhý den zakončujeme ve městě Boumalne du Dadés, nedaleko stejnojmenné soutěsky. Ubytování hledáme až na místě a nakonec máme celkem štěstí a nacházíme dvoulůžkový pokoj se snídaní za 220 MAD (550 Kč) v hotelu Almanader. Město samotné ani za návštěvu nestojí,  je však dobrým výchozím bodem k návštěvám soutěsek Dadés a Todra.

dsc_0089
cestou k soutěsce Dadés

K večeři si v bistru v centru dáváme klasický tažín a na hotelu se večer družíme se sympatickým personálem. Mysleli jsme, že místní nepijí alkohol, ale opak je pravdou. Recepční si naší meruňkovici dosti oblíbil a na oplátku nabízí místní pálenku z fíků. Po chvíli ale začíná být už více opilý a nepříjemný.

Vedle sedí týpek v tradičním berberském oděvu, nepije, jen nezaujatě letmo sleduje, co se kolem děje, a není na první pohled moc sympatický. Nakonec se ukazuje, že je spolumajitelem cestovní kanceláře Open Doors Morocco a disponuje bravurní angličtinou. Jmenuje se Said.  Na další den nám domlouvá výlet s přespáním v poušti u spřátelené a ověřené cestovky a zaručuje nám, že budeme spokojeni. Nemáme důvod mu nevěřit, protože sám nám aktivně nic nevnucuje, spíše my sondujeme a zdá se, že nám chce pomoct a doporučit výlet, ze kterého nebudeme zklamaní.

Nakonec nám dojednává i bezkonkurenční cenu 250 MAD (625 Kč) na osobu. Běžná cena je prý 400 MAD/os. a i průvodce to potvrzuje. Dostáváme kontakt a snad se zítra potkáme ve městě Merzouga s Lahcenem. Pořizujeme proto další den marockou SIM kartu, abychom se mohli pohodlně domlouvat, je to opravdu levná záležitost.

dsc_0105
soutěska Todra

Ráno se vydáváme nejprve kousek zpět a poté do soutěsky Dadés. Projíždíme vesnicemi, palmovými háji a obdivujeme bizarní skalní útvary. Přijíždíme na vyhlídku k hotelu, odkud je vidět hluboký zářez soutěsky. Do nitra soutěsky se však nevydáváme, tam je třeba terénní auto nebo si zaplatit organizovaný výlet.

Místo toho jedeme do nedaleké soutěsky Todra, ke které odbočujeme z města Tinerhir. Procházíme se tu dobře dostupnou částí soutěsky a nakonec si tu kupujeme i dva berberské šátky jako výbavu do pouště. Z původní ceny 200 MAD za jeden šátek je po docela dlouhém smlouvání 150 MAD (375 Kč) za dva plus fotka prodejce. A to na tom ještě hodně vydělal.

dsc_0125
prodejce šátků

Po kávičce (café au lait), která zatím všude stojí 10 MAD (25 Kč), jsme na odjezdu. Vcelku sympatický pán nás žádá, jestli ho hodíme dolů do Tinerhiru, tak souhlasíme. Nakonec se z něj klube typický prodejce koberců, to si ale uvědomujeme až u něj doma u čaje a prezentace rodinné výroby. Nesouhlasíme s koupí ani výměnou koberce za naše hodinky a jsem rádi, když nás odvádí úzkými uličkami starého města zpět k autu, protože sami bychom se asi nevymotali.

dsc_0137
u prodejce koberců

Nyní nás čeká přejezd do pouště do města Merzouga, kde máme mít sraz s Lahcenem, což po cestě telefonicky potvrzujeme a doufáme, že tam po neplánované zastávce u prodejce koberců budeme včas. Po cestě nás ještě staví policie, která radarem změřila, že jsme jeli 67 km/h na úseku, kde se mělo jet 60. Naštěstí z toho nic není, jen výstraha pro příště. Od té doby si opravdu hlídáme povolené rychlosti.

Ve městě Merzouga jsme asi v 16:45 a Lahcena kupodivu lehce nacházíme, čeká na nás u mostu přes vyschlou řeku. Těšíme se na výlet na velbloudech do pouště (počátku Sahary) s přespáním.

ROADTRIP

  • 5 dní
  • 1730 ujetých kilometrů
  • Pevnost Aït Benhaddou – soutěska Todra – Merzouga (Sahara) – údolí Drâa – Taghazout (Atlantik)

O našem pouštním dobrodružství více v příštím článku…

fotogalerie z cesty ZDE

Video z cesty:

 

Reklamy