Není to tak dávno, co jsem měla možnost shlédnout dokument National Geographic s Leonardem DiCapriem s názvem Je s námi konec?. Byl to tehdy hit Facebooku. Dokument byl natočený dosti názorně, to asi aby i ti nejvíce zabednění lidé konečně pochopili a uměli si představit, jak činnost našeho lidstva působí na stav naší planety. Osoba slavného Leonarda DiCapria také nemalým dílem přispěla velkému zájmu o snímek, je to jedině dobře. Dokument mi neřekl v podstatě nic, o čem bych dosud neslyšela, ale byl zpracovaný uceleně a mnohdy to bohužel nebyl vůbec příjemný pohled. Závěrečné budoucí scénáře vývoje naší planety byly opravdu hrůzostrašné. Co nejdůležitějšího však dokument dokázal, bylo přinutit mě zamyslet se nad mým životem a nad životem naší současné konzumní společnosti. Nechci být ve vánočním čase negativní, to vůbec ne, právě naopak. S koncem roku opět přichází doba bilancování a stanovování cílů a předsevzetí pro další rok. Když začneme každý sám u sebe, zamyslíme se, co bychom mohli udělat do budoucna pro zlepšení životního prostředí kolem nás a začneme krok po kroku své myšlenky realizovat, bude to to nejpozitivnější, co se může stát! Níže uvádím pár svých nápadů, názorů a myšlenek.

Jsem pyšná na to, že pro cestu do práce a po městě využívám pražskou MHD a nikoliv osobní automobil, který jako drtivá většina lidí v našem okolí samozřejmě také vlastníme. Jsou mi celkem proti srsti řeči lenochů, kteří nazývají MHD „sockou“ a mají odpor ji využívat. Přitom snahy města jsou jasné, nalákat pro jízdu MHD co nejvíce lidí. Už teď je pražská MHD neskutečně levná záležitost, stojí pouze 10 Kč na den. Pokrytí spoji je skvělé, člověk se nemusí stresovat v kolonách, dokonce toho cestou spoustu udělá nebo přečte… Je mi záhadou, že to někoho odrazuje. Pojďme upozadit svou pohodlnost a ego a přispějme k čistšímu ovzduší našich měst a uvolněme silnice těm, kteří je skutečně potřebují využívat!

Začala jsem postupně přecházet na ekologické čistící a prací prostředky. Cenový rozdíl je zanedbatelný, kvalita praní, z níž jsem měla popravdě trochu strach, je naprosto srovnatelná, ne-li lepší. A ten pocit, že nezamořuji své okolí zbytečnou chemií je super. V rámci výzvy serveru Blogerky.cz jsem měla možnost otestovat ekologické prací prostředky od Ulrich Natürlich a obstály skvěle. Kladně hodnotím také výrobky od Frosch, které jsou k dostání v každé drogerii, takže nic nedostupného. Jako další krok plánuji přejít kompletně i na ekologicky odbouratelné výrobky osobní hygieny. Výrobců je nepřeberné množství a mě baví vybírat, který bude pro mě ten pravý.

Téma palmového oleje mi leží v hlavě už dlouho. Nebudu tady rozebírat o co jde a jaké jsou dopady pro Zemi, to každý jistě ví. Dokonce jsem si uvědomila, že určitě bude něco pravdy na tom, když starší ročníky říkají, že něco dnes chutná jinak, než dříve. Byl v minulosti téměř ve všem obsažen palmový olej z druhého konce světa? Pochybuji… Již delší dobu sleduji složení toho, co kupuji a vyhýbám se výrobkům s palmovými tuky. Pravda, občas je to težké, když má člověk na něco chuť a ne a ne najít čokoládu bez této přísady. Inspiraci jsem našla třeba tady. To, že lze namísto tuku z tropické palmy olejné používat alternativy bežné pro naše podmínky, ukázalo již mnoho výrobců, např. společnost Emco nebo výrobce Medovníku. A věřím, že zájem o jejich výrobky tím vzrostl (alespoň z mé strany rozhodně ano). Takže staré známé pořekadlo „všechno jde, když se chce“ opět platí. Jedinou zpětnou vazbu producentům a výrobcům užívajícím palmový olej nedá nikdo jiný, než my, spotřebitelé. Podporuji Koalici proti palmovému oleji, takže vánoční cukroví jedině bez Hery a jí podobných tuků nacpaných palmovým olejem, používám jedině máslo.

Ještě vloni, když jsem se občas střízlivě zamyslela nad četností svých nákupních návštěv v obchodních centrech, mi z toho nebylo nejlépe. Ale vždyť jsem vždy koupila jen věci, co byly ve slevě, konejšila jsme se. Druhou stránkou bylo to, že většinu z toho, co jsem si koupila, jsem vlastně nepotřebovala. Potřeba byla jen mít zase chvilkovou radost z něčeho nového,  a důsledek hromada oblečení, které jsem nebyla schopná unosit. Skříň jsem protřídila, hodně nenošených kousků se donutila pokusit prodat přes internet za směšné ceny, částečně jsem se jich zbavila, zbytek věnuji asi charitě. Dnes nakupuji hodně věcí z druhé ruky a mám z toho radost. Vybírat na internetových bazarech je o něco složitější, ale tím větší výzva. Zatím se mi nestalo, že bych s výběrem second-handových věcí sáhla vedle. A nejde pouze o oblečení. Do přelidněných obchodních center zavítám dnes už mnohem méně často, většinou při nákupu potravin. Ty bych ale také ráda v budoucnu nakupovala v menších autentických prodejnách (nikoliv těch vietnamských) nebo na trzích. Zatím se to ale moc nedaří. Párkrát jsme při víkendovém pobytu na venkově zavítali na Farmu Bláto, mají super ceny za výborné vlastní produkty. Takže výzva do budoucna je jasná – najít své lokální prodejce!

Slyšela jsem o úsporných nástavcích na sprchy, které šetří spotřebu vody, tomu se také musím podívat na zoubek. Splachujeme záchody pitnou vodou, to je opravdu zhýralost. Nejde mi do hlavy, že v dnešní době ještě nikdo nevymyslel systém, jakým využít např. vodu z praní nebo sprchování na splachování záchodu, nebo ano? Mohla bych se rozepsat mnohem více, určitě vás napadne mnoho dalších nápadů a tipů. Co přímo vy děláte, nebo co každý z nás může udělat pro zlepšení, resp. udržení, kvality prostředí, v němž žijeme? Piště své tipy do komentářů. Budu za ně moc ráda a ráda je inspiruji!

Všem přeji krásné vánoční svátky a jen samá smysluplná předsevzetí a cíle do nového roku!

Efka

img_0242

 

 

Reklamy