Ačkoliv jsem Vánoce ve Švédsku nestrávila, vloni jsem měla možnost zažít švédské Vánoce (švédsky Jul) v Čechách u manželových příbuzných, Švédů. Ne, že by se pojetí Vánoc od těch našich nějak výrazně lišilo, každý chce být v klidu s rodinou, i když to často končí předvánočním shonem a stresem ještě o Štědrý den…V článku se dozvíte o švédských vánočních tradicích, a když budete mít chuť a čas, můžete zkusit i upéct nebo uvařit něco podle přiložených receptů.
Advent a Lucia
Zapalování svíček každou adventní neděli je na severu také klasikou, nechybí výzdoba oken např. svícnem či vánoční hvězdou.
Další symbol švédských Vánoc znáte určitě z IKEA, je to slaměný kozel (julbock). Jeden opravdu velký, který je známý po celém Švédsku, stojí každoročně ve městě Gävle. Letos měří 13 metrů a zajímavostí je, že se v posledních letech stává terčem vandalů a žhářů a mnohdy se Vánoc ani nedožije. Sázkové kanceláře vypisují sázky na to, jak dlouho vydrží. Je to smutná, ale na druhou stranu vtipná tradice. Letos byl dokonce spálen ještě v den, kdy byl slavnostně uveden.
Nečekaně významným svátkem je pro Švédy svátek svaté Lucie 13. prosince, tzv. Luciadagen. V praxi to vypadá tak, že již od brzkého rána se konají např. ve školách průvody (tzv. Luciatåg), kdy jedna dívka je vybrána jako symbol Lucie, jde v čele průvodu oděná do dlouhých bílých šatů v pase s rudou stuhou a na hlavě s korunkou s hořícími svíčkami a všichni zpívají tradiční písně. K této tradici se váže pečení šafránového pečiva tvaru písmene S zvané „lussekatter“. Určitě si zkuste upéct vlastní, níže uvádím recept na vláčné lussekatter. Šafrán není u nás tak často používaný, ještě nedávno byl docela problém ho sehnat, nyní už je k vidění častěji. Nenechte se odradit cenou, stačí ho málo (jak ostatně šafránu dle pořekadla bývá), a dodá zajímavou chuť a krásně žlutě zlatou barvu.
Štědrý den
Ve Švédsku se slaví Štědrý den také 24. 12. Zdobí se stromeček (julgran), sleduje se televize, pojídají se perníčky (pepparkakor) a pije vánoční nápoj zvaný „Julmust“, který chutná jako kořeněná cola, nebo glögg, což je vlastně obdoba našeho svařáku. Večer je typický mícháním nejrůznějších chutí. Pro švédské Vánoce není typický jeden chod, nýbrž celá plejáda chutí v podobě různých chodů rozprostřených na vánočním stole (julbord) – vlastně švédském stole s typicky vánočními jídly. Vévodí vánoční šunka (julskinka), sledě naložené na několik způsobů, masové kuličky (köttbullar), minipárky (priskorv), Janssonovo pokušení (Janssons frestelse) – brambory s ančovičkami, cibulí a smetanou, které je mé oblíbené, takže níže je dispozici recept. Jídel je ještě více, uvedla jsem jen ta nejtypičtější. Jako desert lze podávat výbornou a jednoduchou rýžovou kaši s ovocem „ris à la Malta“, kterou si osobně vařím několikrát ročně. Je jednoduchá a výborná, proto doporučuji a také přikládám recept.
Vánoční dárky nosí ve Švédsku „Jultomte“, což je v překladu vánoční skřítek, vyobrazován je obdobně jako Santa Claus.
Závěrem přikládám tři své oblíbené švédské vánoční recepty přeložené do češtiny. Budu ráda, když je vyzkoušíte a do komentářů napíšete zpětnou vazbu. Všem přeji krásné prožití Vánoc a šťastný nový rok, švédsky tedy Gog Jul & Gott Nytt År!
Tento článek byl zveřejněn na Hedvábné stezce.
Šafránové Luciiny kočičky (Lussekatter)
kostička droždí
1 g šafránu
150 g másla
5 dl mléka
250 g tvarohu ve vaničce (díky němu jsou vláčnější)
1 vajíčko (+1 vajíčko na potření)
0,5 čajové lžičky soli
1,5 – 3 dl cukru krupice
cca 17 dl hladké mouky
rozinky
Droždí rozdrobíme do mísy, v hmoždíři nadrtíme šafrán spolu se lžičkou cukru. Rozpustíme máslo v kastrůlku, zalijeme ho mlékem a ohřejeme na teplotu cca 37 °C (akorát na prst). Pozor, teplota u dna může být často vyšší, nezapomeňte promíchat. Nalijeme trochu této směsi na droždí, zamícháme a necháme chvíli vzejít kvásek. Poté nalijeme zbytek mléka s máslem, přidáme šafrán, tvaroh, vajíčko, cukr a sůl. Dobře zamícháme a postupně začneme přidávat mouku a zpracujeme do hladkého těsta, které se odlepuje od okrajů mísy. Posypeme trochou mouky a necháme kynout pod utěrkou na teplém místě asi 30-45 minut. Poté těsto znovu propracujeme. Rozdělíme těsto na 4 stejné díly, každý z těchto dílů na 2 stejné díly a každou z těchto osmin na 5 stejných menších dílků, celkem máme tedy 40 kousků. Každý z nich rukama rozválíme na 25 cm dlouhý váleček a konce zatočíme každý na opačnou stranu směrem ke středu do tvaru písmene „S“. Dáme na plech vyložený pečícím papírem a do středů esíček dobře zatlačíme rozinky, aby při pečení nevylezly na povrch a nespálily se. Necháme 20 minut kynout pod utěrkou na plechu, poté potřeme rozšlehaným vajíčkem. Pečeme uprostřed trouby na 225 °C cca 8 minut dokud nemají zlatavou barvu. Necháme zchladnout a podáváme.
Janssonovo pokušení (Janssons frestelse)
cca 1 kg (10 středně velkých) brambor
2 žluté cibule
200 g ančoviček (dávám dvě plechovky těchto, u nás jsou běžně k dostání)
1 smetanu ke šlehání (3 dl)
3 lžíce strouhanky
2-4 lžíce másla
Vymažeme pečící formu (velikosti asi 20x30cm, ale není to striktně dané). Oloupeme brambory a nakráíme je na silnější proužky, nakrájíme i cibuli na větší kousky. Na dno formy dáme vrstvu brambor, na ní cibuli a na menší kousky nakrájené ančovičky. Stranou si necháme olej z ančoviček. Nahoru dáme vrstvu brambor a vše dobře promícháme. Zalijeme smetanou a trochou oleje z ančoviček. Posypeme strouhankou a poklademe plátky másla. Pečeme v troubě na 200 °C asi hodinu. Před vyndáním vidličkou vyzkoušíme, zda jsou brambory měkké. Poku ano, můžeme podávat.
Rýžová kaše s ovocem a šlehačkou (Ris à la Malta)
1 polévková lžíce másla
Efka_on_the_move 